25. 7. 2023 
 

Je to zvuk, který jsme kolem sebe zvyklí slyšet především během chladných měsíců. Kašel máme většinou spojený s nachlazením a víme, že v takovém případě se jej při troše péče zbavíme celkem rychle. Kromě toho ale může mít ještě další příčiny, které není radno podceňovat – zvlášť, pokud kašel přetrvává.

​

Dobrý sluha, špatný pán

​

„Účelem kašle je čištění oblasti horních dýchacích cest od hlenu nebo cizích dráždivých látek. Je zcela normální si čas od času odkašlat – ale pokud kašlání trvá dlouho, nabírá na intenzitě nebo se mění jeho charakter, může to znamenat různě vážné zdravotní potíže. Chronický kašel rozhodně není norma a je vždy na místě se pokusit zjistit, co je jeho příčinou. Za zdánlivě "nevinným" kašlem se totiž mohou skrývat smrtelné choroby,“ vysvětluje na úvod MUDr. Libor Havel z pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.  

​

Akutní kašel známe všichni – každý z nás už si někdy prošel nachlazením, chřipkou nebo jiným sezónním onemocněním vedoucím k zánětu dýchacích cest. Akutní kašel je ten, který trvá méně než tři týdny, nicméně většina z nás se jej zbaví během dvou týdnů pomocí volně prodejných léků a klidového režimu. 

​

Pokud kašel trvá mezi třemi a osmi týdny a ke konci této doby se zlepšuje, říká se mu subakutní kašel. Přetrvávající kašel, kterého se nemůžete zbavit ani po osmi týdnech, je už považován za chronický. 

​

V mnoha případech má chronický kašel více než jeden důvod. Většinou se však jedná o jednu z následujících příčin nebo jejich kombinaci: 

​

Zadní rýma. Když nos nebo dutiny produkují více hlenu, může stékat do zadní části krku a vyvolat kašlací reflex. 

​

Astma. Kašel související s astmatem může přicházet a odeznívat s ročním obdobím, objevit se po infekci horních cest dýchacích nebo se zhoršit, když jste vystaveni studenému vzduchu nebo určitým chemikáliím či vůním. U astmatu se může kašel objevovat buď záchvatovitě (intermitentní forma) nebo také neustále – chronicky (perzistentní astma).  

​

Refluxní choroba jícnu. Jedná se o poměrně běžný problém, kdy se žaludeční kyselina dostává do jícnu, tedy lidově řečeno do krku. Neustálé podráždění může vést k chronickému kašli. Kašel zase zhoršuje refluxní chorobu a vzniká tak začarovaný kruh.

​

Infekce. Kašel může přetrvávat dlouho poté, co odezní jiné příznaky zápalu plic, chřipky, nachlazení nebo jiné infekce horních cest dýchacích. V ČR díky očkování už méně častou, ale stále možnou příčinou, je také bakteriální infekce zvaná pertuse neboli černý kašel. Chronický kašel se může také objevit u plísňových infekcí plic, tuberkulózní infekce nebo plicní infekce netuberkulózními mykobakteriemi.

​

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Chronické onemocnění spočívající v zúžení dýchacích cest (obstrukci) vlivem trvalého zánětu. Pokud jsou v důsledku zánětlivých procesů zničeny také plicní sklípky, dochází k abnormálnímu rozšíření plic, tedy rozedmě. V takovém případě je i nadále možné vdechovat, ale zúžené dýchací cesty nedovolí, aby vzduch tělo úplně opustil. V důsledku toho při každém nádechu zůstává v plicích příliš velké množství zbytkového vzduchu. 

​

Léky na krevní tlak. Je známo, že ACE-inhibitory (inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu), které jsou běžně předepisovány pro léčbu vysokého krevního tlaku a srdečního selhání, způsobují u některých lidí chronický kašel. 

​

Méně často může být chronický kašel způsoben například těmito stavy:

​

• Vdechnutí například potravy nebo pití, cizích těles 

• Bronchiektázie – rozšíření dýchacích cest obvykle provázené jejich zánětem 

• Bronchiolitida – zánět velmi malých dýchacích cest plic

• Cystická fibróza – geneticky podmíněné onemocnění plic

• Laryngofaryngeální reflux – žaludeční kyselina dráždí hltan a hrtan 

• Rakovina plic

• Sarkoidóza – hromadění zánětlivých buněk v různých částech těla včetně plic

• Idiopatická plicní fibróza – chronické zjizvení plic z neznámé příčiny

 

Hlídat se musí především kuřáci

​

Hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj chorob projevujících se chronickým kašlem je kouření. Onemocnění, která se kašlem projevují, vyvolává také pasivní kouření a znečištěné ovzduší. Česká republika je tradičně na špici žebříčku spotřeby cigaret – proto také mnoho lidí, kteří aktivně nekouří, je více či méně vystavených cigaretovému kouři. Při chronickém kašli by měli zpozornět také lidé starší a ti, kdo se již léčí s jinou nemocí. Dále také osoby oslabené nedávno prodělaným onemocněním či operací. 

​

Trochu paradoxně však právě kuřáci, u nichž se chronickým kašlem může projevovat vážné onemocnění plic, svůj kašel často ignorují. „Většinu kuřáků bohužel nepřekvapí, že po ránu kašlou a zadýchávají se – berou to prostě jako běžnou součást kuřáctví. Měli by však vyhledat lékaře, když se kašel zhoršuje nebo mění svůj charakter – tedy například ten, kdo měl kašel suchý a dráždivý, najednou začne vykašlávat hlen. Zvláště pokud je nějak zabarvený, což nemusí být jen důsledkem zanesení plic dehtem, ale příznakem rakoviny plic. Nicméně pokud se potvrdí nádor s takovými projevy, je většinou pokročilý a nevyléčitelný. Naději na vyléčení mají pouze počáteční stadia, která se nijak neprojevují. Proto každému kuřákovi vřele doporučuji, aby se svého lékaře zeptal na program časného záchytu rakoviny plic. Jde o bezbolestné vyšetření u pneumologa a případně následné CT vyšetření pro vyloučení přítomnosti nádoru,“ vysvětluje MUDr. Libor Havel. 

​

Pneumologické vyšetření v rámci screeningového programu je komplexní a může také odhalit jiné počínající onemocnění. Typicky právě kuřáci jsou značně ohrožení chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem i dalšími chorobami. Pro zpomalení jejich progrese je zcela zásadní časně zahájená léčba. Více informací o programu najdete na www.prevenceproplice.cz