Z analýzy průzkumu vyplývá, že 65 % respondentů by podstoupilo preventivní vyšetření pro odhalení raného stádia rakoviny plic, pokud by jim to lékař doporučil. Avšak pouze 38 % respondentů uvedlo, že už slyšeli o programu časného záchytu rakoviny plic (screeningu) v ČR. 39 % o něm dosud neslyšelo a zbylých 23 % si není jistých, zda o něm slyšeli. Zajímavé je, že rozdíly v povědomí mezi kuřáky a nekuřáky jsou zanedbatelné, přitom právě kuřákům je program určen – o to víc by o něm měli být informováni.   

 

Kuřáci (i bývalí) se mohou hlásit sami

 

O screeningu by měli informovat praktičtí lékaři všechny své pacienty, kteří jsou současnými či bývalými kuřáky se zátěží 20 balíčkoroků a více (20 cigaret denně po dobu 20 let, 40 cigaret denně po dobu 10 let, atd.). Kuřáci však na oslovení od praktického lékaře nemusí čekat a sami se mohou na účast v programu dotázat. 

 

„Na program časného záchytu karcinomu plic by se měli svého praktického lékaře zeptat všichni současní a bývalí kuřáci. Ošetřující lékař doporučí pneumologické vyšetření na základě zátěže – počtu vykouřených cigaret a roků, kdy pacient kouřil. Počáteční stadia karcinomu plic nemají příznaky a pro úspěch léčby je zásadní, aby byl nádor odhalen co nejdříve,“ popisuje MUDr. Jana Krejčí, pneumoonkoložka z Fakultní nemocnice Bulovka. Bližší informace o screeningu jsou dostupné na www.prevenceproplice.cz 

 

Rakovina plic ohrožuje i nekuřáky 

 

Průzkum také mapoval, zda si Češi uvědomují, že může rakovinou plic onemocnět i nekuřák. Povědomí o tom má 83 % respondentů (resp. s tímto tvrzením souhlasí). Zároveň však téměř polovina respondentů souhlasí s tvrzením, že většina pacientů s rakovinou plic si onemocnění přivodila svým životním stylem. Toto stigma může mít u pacientů s rakovinou plic za následek pocit viny a ovlivnit tak jejich psychiku a postoj k vlastní léčbě. 

 

Mezi celoživotní nekuřáky, kteří onemocněli rakovinou plic, patří také paní Ilona Mančíková. K lékaři ji přivedl přetrvávající kašel po prodělaném onemocnění COVID-19, díky tomu byl nádor odhalen ve stádiu, které bylo možné operovat. „Jsem zářný příklad, že se tato nemoc nevyhýbá ani nekuřákům. Nikdy jsem nekouřila, ani nikdo z mé rodiny. Přesto mám diagnózu adenokarcinom plic. Nikdo, ani nekuřáci, by neměl podceňovat jakékoliv problémy s dechem nebo kašel. Vždy navštivte lékaře – je lepší zjistit, že nejde o nic vážného, než něco zanedbat. Kuřákům bych chtěla vzkázat: přestaňte kouřit, když tím můžete snížit riziko nejen své, ale také svých blízkých ohrožených pasivním kouřením. Jděte příkladem mladým a řekněte jim, ať kouřit nezačínají – protože sami víte, jak těžko se přestává,“ vzkazuje paní Mančíková, která se stala ambasadorkou projektu PROdýchej organizace Amelie, z.s. 

 

Projekt pomáhá pacientům s rakovinou plic a metastatickým onemocněním plic zorientovat se v množství informací, které se jejich diagnózy týkají. Také poskytuje psychosociální podporu, mimo jiné se zpracováním pocitů viny či křivdy. „Ty mohou nemocní často zažívat – ať už to jsou kuřáci a nemoc si 'mohli zavinit' – nebo nekuřáci vnímající nespravedlnost, protože i když nekouřili, onemocněli. Nenechte se těmito pocity zavalovat, mluvte o tom, co cítíte, požádejte o konzultaci psychologa nebo psychoterapeuta, sdílejte s jinými,“ povzbuzuje ředitelka Amelie Michaela Čadková Svejkovská.

 

Shrnutí výsledků průzkumu:

 

Velikost vzorku: 605 respondentů

Cílová skupina: lidé starší 18 let 

Vzorek je reprezentativní pro danou kohortu v České republice

 

Povědomí o programu časného záchytu rakoviny plic

​

• O programu časného záchytu rakoviny plic (screeningu) již někdy slyšelo 38 % lidí

• 39 % o něm dosud neslyšelo 

• 23 % si není jistých, zda o něm slyšeli 

• Častěji je program povědomý ženám (42 %) než mužům (33 %)

• Nejširší povědomí je ve věkové kategorii 50+ (rovná polovina dotázaných)

• Nejmenší znalost je mezi lidmi mladšími 20 let

• Rozdíly v povědomí mezi kuřáky a nekuřáky jsou zanedbatelné

​

Uposlechnutí doporučení lékaře podstoupit vyšetření pro odhalení raného stádia rakoviny plic

 

• Pokud by lékař doporučil preventivní vyšetření pro odhalení raného stádia rakoviny plic, většina lidí by na jeho doporučení dala (65 %), zatímco 13 % by spíše nebo určitě nešlo, 21 % neví

• Přístup se nijak neliší mezi kuřáky a nekuřáky

• Obecně lze říci, že s věkem roste ochota nechat se na doporučení lékaře vyšetřit

• Maximální ochotu nalezneme v segmentu lidí starších 60 let (71 %), naopak nejnižší u lidí mladších 20 let, kde by celých 30 % na radu lékaře spíše nebo určitě nedalo

 

Souhlas s tvrzením, že většina pacientů s rakovinou plic si onemocnění způsobila sama

 

• S tvrzením, že většina pacientů s rakovinou plic si onemocnění přivodila svým životním stylem, souhlasí téměř polovina dospělé populace

• Důležité je, zdali dotyčný kouří či v minulosti kouřil: s tvrzením souhlasí 68 % celoživotních nekuřáků a 53 % nynějších či bývalých kuřáků 

• Čím starší člověk je, tím je více přesvědčen, že kuřáci si svou rakovinu plic způsobují sami 

• Nejvíce jsou o tom přesvědčení lidé starší 60 let, kde tomu věří 69 % (oproti nejmladším, kde je to 52 %). 

 

Povědomí o riziku onemocnění u nekuřáků

 

• Povědomí o tom, že rakovinou plic mohou onemocnět i nekuřáci, má v ČR 83 % (resp. s tímto tvrzením souhlasí)

• Nejširší povědomí o tom je ve věkové skupině 50+ (88 %), naopak nejnižší u nejmladší pod 20 let (70 %)

 

Povědomí o možnosti vyléčení chirurgickou cestou v případě odhalení nádoru v raném stádiu

 

• S tvrzením, že pokud je rakovina plic odhalena v raném stádiu, je možné pacienta vyléčit operativním odstraněním nádoru, souhlasí 59 % lidí (pouze 6 % nesouhlasí)

• Důležité je však i zjištění, že více jak 35 % lidí v tomto nemá jasno (názor). 

 

​

O platformě Plice.online

 

Vzdělávací platforma Plice.online informuje širokou veřejnost o prevenci a léčbě plicních onemocnění formou rozhovorů s odborníky a pacienty na webu www.plice.online. Realizuje průzkumy o povědomí Čechů o plicních nemocech a organizuje setkání lékařů, pacientů, zástupců pacientských organizací a tisku.